V článku se dozvíte, jak lze pro .NET objekt definovat a obsloužit události a jaký standard nabízí pro práci s událostmi knihovna Microsoft .NET Framework.
Vážení čtenáři. Chtěli bychom vám předložit několik příspěvků zaměřených na programování v Microsoft .NET Framework. Jejich úkolem bude ukázat na důležité a zajímavé rysy tohoto prostředí. Zatím máme v úmyslu věnovat se zástupcům, událostem a potom vláknům. K výkladu budeme používat programovací jazyk C#. V tomto příspěvku se zaměříme na práci se zástupci (angl. delegate) v .NET Framework.
V současné době při instalaci aplikace dochází ke kopírování souborů do různých adresářů, ať už se jedná o aplikační adresář nebo o adresáře systémové. Dále je nutné provést registraci sdílených komponent, při čemž dochází k zápisu do systémového registru. Při tom často dochází k přepsání a nahrazení sdílených komponent jinými verzemi, které často nejsou ani zpětně kompatibilní a nastává problém známý jako "DLL hell". V tomto článku se podíváme, jak se s tímto problémem vypořádává platforma .NET.
Každá aplikace v .NET platformě běží ve své vlastní aplikační doméně (Application domain) a nemůže přímo přistoupit ke kódu aplikace běžící v jiné aplikační doméně. Abychom ale mohli komunikovat mezi objekty z různých aplikačních domén, lze využít služeb .NET remotingu. V tomto článku se seznámíme se základy použití těchto služeb.
Hledáme programátory a redaktory, kteří by měli zájem psát o: C/C++, VB, VBScript, Perlu, ale i třeba Internetu či sítích.
Kdo bude pravidelně přispívat do své rubriky, stane se šéfredaktorem rubriky a získá mnohem větší práva
do našeho systému. Kontakt
 
(c) Systém Jan Sova, Design David Krásenský a Jan Sova Se svými dotazy či problémy se obracejte na diskusní
fórum.
Časopis je součástí projektu Programator